Posts Tagged ‘přátelství’
Fascinují nás životní příběhy lidí, které mocný zásah shůry promění. Často s uznáním sledujeme, jak se z kriminálníka stává spořádaný člověk. Možná někdo z nás uzná, že Bůh má velkou moc, ale po čase na ten příběh zapomene a zařadí tuto někým prožitou skutečnost jako hollywoodskou pohádku.
Nebyla jsem v žádném gangu, nezahrávala si s okultismem, ani nic podobného, aby sis mohl všimnout, že v mém životě proběhla radikální změna. A přece proběhla. Celý příspěvek >>>
Stěhovaví ptáci mají jedno z nejstatečnějších srdcí. Aby mohli přežít, tak musí létat přes Atlantický oceán.
Při této cestě se naučí spoléhat jeden na druhého a hlavně doufat v to, co sice na počátku cesty nevidí, ale časem k tomu doletí. Při dlouhé cestě život každého z nich závisí na ostatních a to jim dává sounáležitost.
Není možné být sám. Ptáci nad tím nemusí přemýšlet, Bůh jim to takto vložil do srdce. On sám je vodí a oni mu patří.
Jednou když se po zimě vracelo hejno do Evropy, tak si ptáci cestou vyprávěli o tom, že je jistě čeká krásná louka, všichni se na ni těšili a to jim dodávalo sílu. Jeden z nich však pochyboval. Jmenoval se Pírko Lehký, všichni mu však říkali Peříčko, protože všechno bral na lehkou váhu. Z ničeho si nedělal starosti – říkal vždy – no a co, stejně jednou fšichni vypustíme poslední pírko, že jo. Nebral totiž vážně ani gramatiku. Učitele ptačího zpěvu oslovoval pane učiteli ftáku, místo pane ptáku. Celý příspěvek >>>
Vážený pane Ježíši,
Píšeme Vám v závislosti na Váš požadavek o zprostředkování navázání vztahu, který by v případě oboustranné spokojenosti mohl vyústit až ve svatbu a zrození nového člověka.
Vaše pojetí lásky, tak jak ji představujete ve Vámi zaslaném materiálu o své osobě, je vskutku netypická, ale velmi inspirativní. Máme na mysli zejména pasáž, ve které píšete, že: „láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, nevychloubá se ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží, láska nikdy neskončí.“ Kdyby všichni lidé byli jako Vy, naše seznamovací agentura by byla zbytečná a všichni bychom mohli jít domů.
S politováním však musíme konstatovat, že nalézt pro Vás člověka, který je ochoten zapřít sám sebe, jít za Vámi kamkoli a dělat cokoli mu řeknete, je velmi problematické. Opakovaně jsme našim klientům říkali, že jelikož jste je všechny stvořil, víte nejlépe, jak je udělat šťastné. Naši klienti však vyjadřovali četné pochybnosti, dokonce i o Vaší existenci, a to přesto, že jsme je opakovaně ujišťovali, že my jsme s Vámi v pravidelném kontaktu.
Bez ohledu na současný neuspokojivý stav, jsme k dnešnímu datu nalezli 7 092 098 727 potenciálně ideálních partnerů pro Vás, přičemž tento stav stále roste. Musíme Vás však upozornit, že každá z těchto osob je velmi vzdálena jak Vašim standardům, tak Vaší definici lásky. Pokud jim však budete věnovat svoji lásku a péči tak, jak slibujete ve Vámi zaslaném materiálu, můžeme garantovat, že by Váš vztah mohl potenciálně fungovat s každou z těchto osob. Jako největší překážku v navazování kontaktů s těmito osobami spatřujeme nedostatek informací o Vaší osobě a celou řadu pomluv, které na naší planetě o Vás kolují.
Vzhledem k našim dosavadním zkušenostem s Vaší osobou jsme se také rozhodli přijmout Vaši výzvu, vyrazit ke všem národům a představovat Vás Vašim potenciálním životním partnerům z celého světa. Závěrem nám dovolte jedno konstatování, všimli jsme si totiž, že každý člen naší seznamovací agentury, který je pravidelně v kontaktu s Vámi, nejenže vykazuje lepší výsledky ve své práci, ale kontakt s ním je příjemný a obohacující.
Velice nás všechny také zaujala nabídka Vaší nebeské cestovní a realitní kanceláře a bude nám potěšení přijmout Vaši nabídku a ve stanovený čas se přestěhovat za Vámi. V žádném případě bychom si nemohli dovolit uhradit náklady na život v Novém světě, takže Vám z hloubi srdce děkujeme za úhradu těchto nákladů, byť musíme přiznat, že nás tato Vaše úhrada překvapila a nikdo z nás jsme si to nezasloužili.
S upřímnými díky
Vaše seznamovací agentura
Když se Mark jednou vracel ze školy, všiml si, že chlapec, který šel kousek před ním, zakopl a vypadly mu všechny učebnice, s nimi dva svetry, baseballová pálka, jedna rukavice a malý kazetový magnetofon. Mark se sehnul a pomáhal mu sesbírat rozházené předměty. Měli společnou cestu, a tak mu s nákladem pomohl. Po cestě Mark zjistil, že se chlapec jmenuje Bill, že má rád videohry, baseball a dějepis, že má problémy s předměty, které mu nejdou, a právě se rozešel s děvčetem.
Billův dům byl blíž, a tak Bill pozval Marka na Coca-Colu a na televizi. Strávili spolu příjemné odpoledne, hodně se nasmáli a napovídali, dokud se Mark nevydal domů. Chlapci se začali scházet, jednou nebo dvakrát šli spolu na oběd a oba zároveň postoupili na střední školu. Dostali se na stejnou školu a zběžně se vídali i dál. Dočkali se toužebně očekávaného posledního ročníku a tři týdny před jeho koncem se Bill zeptal Marka, jestli by si mohli popovídat.
Bill začal mluvit o dni, kdy se před léty poznali. „Nebylo ti divné, že jsem si tehdy nesl domů tolik věcí?“ zeptal se Bill. „Víš, vyklidil jsem tenkrát svou skříňku, protože jsem nechtěl, aby po mně někdo musel uklízet. Nastřádal jsem si máminy prášky na spaní a šel jsem se domů zabít. Ale když jsme si spolu tak povídali a smáli se, došlo mi, že kdybych se zabil, tak bych o to přišel a přišel bych i o spoustu dalších odpolední, která mohla být taky taková. Tak vidíš, Marku, když jsi mi toho dne posbíral učebnice, udělal jsi pro mne mnohem víc. Zachránil jsi mi život.“
Každý člověk může být úžasný… protože každý může něčím sloužit. Ke službě člověk nepotřebuje univerzitní titul. Nemusí ani zvládat shodu podmětu s přísudkem. Jediné, co potřebuje, je laskavé srdce. Duši zrozenou z lásky.
Martin Luther King Jr.
Paní učitelka požádala žáčky první třídy, aby nakreslili něco, za co by chtěli Pánu Bohu poděkovat. Říkala si, že většina nakreslí jejich domovy, hračky, sladkosti, nebo jiné podobné věci. Když se procházela po třídě, zatímco děti pracovaly, velmi ji překvapil jeden obrázek. Jeho autorem byl malý Tino. Byla na něm ruka. Přemýšlela, co by to tak mohlo znamenat. Po skončení práce dětí si jednotlivé obrázky ukazovali. Celá třída byla nadšena obrázkem Tina. Děti diskutovaly, co by to tak za ruku mohlo být. „Podle mě je to Boží ruka, která nám přináší jídlo.“ prohlásil jeden chlapec. „To je ruka zemědělce,“ oponoval druhý, „protože ten chová slepice a pěstuje brambory na hranolky.“ Po chvíli se paní učitelka zeptala samotného autora, čí ruka to je. Malý Tino se usmál a řekl: „Ta ruka je Vaše, paní učitelko.“ Velmi pro něj znamenalo, že ho pokaždé odpoledne brala za ruku a vyprovázela ke dveřím. Byl totiž ze všech nejmenší. Tato paní učitelka vyprovázela i jiné děti, ale pro Tina to znamenalo hodně.
