Verš na dnešní den

“Stvoř ve mně, Bože, srdce ryzí, v mém nitru obnov ducha stálosti.” — Psalm 51:12 Copyright © 2009 by Biblion, o.s. Powered by BibleGateway.com.

Štítky

Posts Tagged ‘k zamyšlení’

1. stránka z celkem 1412345...10...Poslední »

Bylo nebylo a byl také jeden inženýr, který si myslel, že ví, jak funguje svět. Všechno mu bylo jasné. Na všechno znal odpověď. A když něco náhodou neznal, tak si alespoň myslel, že to zná. Všechno dokázal vypočítat, a když to náhodou nedokázal vypočítat, tak si alespoň myslel, že to dokáže. On totiž ví, jak funguje svět. S oblibou také používal nová slovní spojení, aby z nich ostatní nevzdělanci pochopili podstatu věcí. Například místo cyklista říkal „pohybující se biomechanická soustava“. Byl totiž vášnivý cyklista a své bližní s oblibou poučoval, jak se správně šlape do kopce a jak z kopce. Kdy je potřeba dýchat více a kdy méně. Dalším jeho oblíbeným tématem byla pak přednáška na téma „konec rovnováhy pohybového děje biomechanické soustavy“. Pod tímto pojmem se skrýval pád z kola, a on jej považoval za jediné správné označení. Nesnášel totiž lidové výrazy nevzdělanců, kteří byli schopni říci něco tak hrozného jako „naklepat si makovici na bicyklu“, „rozbít si kokos“, či dokonce „uhodit se do myslivny“.

Bylo nebylo a co se muselo stát, se stalo. Při jedné z večerních vyjížděk pana inženýra došlo ke zcela neočekávanému ukončení jeho rovnováhy a to právě v situaci, kdy on sám byl součástí oné pohybující se soustavy. Jinými slovy, švihl sebou na kole a rozbil si kokos. Jeho myslivna se totiž v té chvíli zabývala oblíbeným tématem, jak funguje svět, a nedával přitom pozor, jak funguje silnice. Ale jako zázrakem se mu nic nestalo. Příští den si udělal do svých výpočtů následující záznam:

Ve 22.15 středoevropského letního času byl vlivem nesoustředěnosti mého řídícího centra náhle ukončen dosud rovnovážný pohybový děj. Následným stykem soustavy s vozovkou došlo k jejímu rozložení na jezdce, kolo a sebevědomí. Poslední jmenovaná součást již nebyla pro hustou tmu nalezena.

(slovenské titulky k dispozici po zapnutí nastavení)

Máme doma papouška, andulku. Jmenuje se Jinny, ale říkáme jí Píp, má totiž osobitý způsob „pípání“. Nikdy se nenaučila mluvit, vlastně se nikdy ani nenechala pořádně ochočit. Měli jsme před ní už pár andulek, ale žádná nebyla tak plachá jako Píp. Veškeré naše pokusy o získání její důvěry vyšly naprázdno. Když se přiblížíme k její kleci, zběsile prchá do co nejvzdálenějšího kouta. Když strkáme ruku dovnitř, abychom vyměnili vyloupaná zrníčka za čerstvá, dělá to samé. Někdy k tomu přidá pár obranných (či útočných?) klovnutí. Malého úspěchu jsme dosáhli při pokusech o navázání slovního nebo zvukového kontaktu, ale vydrží jen pár vteřin a vzápětí vztekle lomcuje se zrcátkem a zoufale se snaží přehlušit náš hlas. Při našem běžném pobytu v místnosti sedí strnule na bidýlku a pozoruje, čeká, kdy přijde útok, aby ho mohla vrátit. Celý příspěvek >>>

1. stránka z celkem 1412345...10...Poslední »

Mohlo by vás zajímat

Kalendář příspěvků

Říjen 2018
Po Út St Čt So Ne
« Dub    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031