Posts Tagged ‘Bůh’
Wonderful merciful Savior
Wonderful merciful Savior
Precious Redeemer and Friend
Who would have thought that a Lamb could
Rescue the souls of men
Oh You rescue the souls of men
Counselor, Comforter, Keeper
Spirit we long to embrace
You offer hope when our hearts have
Hopelessly lost our way
Oh we’ve hopelessly lost the Way
You are the One that we praise
You are the One we adore
You give the healing and grace our
Hearts always hunger for
Oh our hearts always hunger for
Almighty, Infinite Father
Faithfully loving Your own
Here in our weakness You find us
Falling before Your throne
Oh we’re falling before Your throne
You are the One that we praise
You are the One we adore
You give the healing and grace our
Hearts always hunger for
Oh our hearts always hunger for
You are the One that we praise
You are the One we adore
You give the healing and grace our
Hearts always hunger for
Oh our hearts always hunger for
Úžasný, milosrdný Spasitel
Úžasný, milosrdný Spasiteli,
drahocenný Vykupiteli a Příteli,
kdo by si pomyslel, že Beránek by mohl
zachránit lidské duše.
Ty zachraňuješ lidské duše.
Rádce, Utěšiteli, Strážce,
Duchu, my toužíme po přijetí.
Ty nabízíš naději, když naše srdce
beznadějně ztratila svou cestu.
Beznadějně jsme ztratili Cestu.
Ty jsi Ten, koho velebíme,
Ty jsi Ten, koho chválíme,
Ty dáváš uzdravení a milost,
po kterých naše srdce vždycky hladověla.
Naše srdce po nich vždycky hladověla.
Všemocný, Nekonečný Otče,
věrně miluješ ty, kteří jsou Tvoji.
Ve své slabosti se tu teď
skláníme před Tvým trůnem.
Skláníme se před Tvým trůnem.
Ty jsi Ten, koho velebíme,
Ty jsi Ten, koho chválíme,
Ty dáváš uzdravení a milost,
po kterých naše srdce vždycky hladověla.
Naše srdce po nich vždycky hladověla.
Ty jsi Ten, koho velebíme,
Ty jsi Ten, koho chválíme,
Ty dáváš uzdravení a milost,
po kterých naše srdce vždycky hladověla.
Naše srdce po nich vždycky hladověla.
Jeden muž, George Thomas, pastor v malém městečku v Nové Anglii, s sebou jednoho velikonočního rána do církve přinesl zrezavělou starou ptačí klec a položil ji na kazatelnu.
Několik lidí údivem nadzvedlo obočí.
„Včera jsem šel městem, když jsem viděl malého chlapce, mohlo mu být tak deset, jak jde směrem ke mně a v ruce pohupuje touto ptačí klecí. Na dně klece byli tři malí polní ptáčci, třásli se zimou a strachem.
Zastavil jsem chlapce a zeptal jsem se: „Co to máš?“
„Jenom pár starých ptáků,“ přišla odpověď.
„A co s nimi budeš dělat?“ ptal jsem se.
„Vezmu si je domů a trochu si s nimi pohraju.“ odpověděl. „Budu je škádlit a dráždit, vytrhnu jim pár pírek, aby se začali prát. Bude to fakt sranda.“
„Ale dřív nebo později tě to začne nudit, co s nimi uděláš pak?“
„Máme doma kočky,“ řekl chlapec. „Mají rády ptáky. Dám jim je, ať se nakrmí.“
Pastor se na chvíli odmlčel. „Kolik za ty ptáky chceš?“
„Co?!!! Přece byste je nechtěl, pane. Jsou to jen obyčejní staří polní ptáci. Nezpívají… a nejsou ani hezcí!“
„Kolik?“ ptal se pastor znovu.
Chlapec si pohledem změřil pastora, jako kdyby to byl blázen, a řekl: „Dvě stovky?“
Pastor sáhl do kapsy a vytáhl dvoustovku. Dal ji chlapci do ruky. Než se nadál, chlapec byl pryč.
Pastor vzal klec a odnesl ji na konec cesty, kde byl strom a tráva. Položil ji na zem a otevřel dvířka. Jemně, ťukajíc na klec, přesvědčil ptáky, aby vyletěli ven.“
To vysvětlovalo prázdnou klec na kazatelně. Potom pastor začal vyprávět další příběh.
„Jednoho dne měl Satan s Ježíšem rozhovor. Satan se právě vrátil ze zahrady Eden a škodolibě se posmíval a vytahoval. „Jo, Pane, právě jsem tu chytil svět plný lidí. Políčil jsem na ně, dal jsem tam návnadu… Věděl jsem, že neodolají. Mám je všechny!“
„Co s nimi budeš dělat?“ ptal se Ježíš.
Satan odpověděl: „No, trochu si s nimi pohraju, naučím je, jak se ženit a rozvádět, jak se nenávidět a zneužívat, jak pít, kouřit a proklínat. Naučím je, jak vymýšlet zbraně a bomby a navzájem se zabíjet. Budu se fakt dobře bavit!“
„A co s nimi uděláš pak?“ Ptal se Ježíš.
„No, pak je zabiju,“ řekl Satan pyšně.
„Kolik za ně chceš?“ zeptal se Ježíš.
„Přece ty lidi nechceš. Nejsou k ničemu. Vezmeš si je a oni tě budou akorát nenávidět. Budou na tebe plivat, proklínat tě a nakonec tě zabijou!! Přece ty lidi nechceš!!“
„Kolik?“ ptal se znovu.
Satan se podíval na Ježíše a jízlivě se zašklebil. „Každou tvou slzu a všechnu tvou krev.“
Ježíš řekl: „Domluveno,“ a zaplatil.“
