„Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:“ (Mat 2,1)
Jsme často tak zvyklí na podrobné vyprávění evangelisty Lukáše o narození Krista, že se nám prostá Matoušova věta může zdát až odbytá, odfláklá. Ježíš se narodil. Kde jsou jesličky, zvířátka, oslík, hledání baráčku, stáj…? Pouze narodil se. Aspoň ti mudrci, že zbyli. Odbytý a odfláklý se může jevit i přístup autora tohoto článku. Ukončit citaci dvojtečkou… To se nedělá! Za dvojtečkou něco je a to by v citaci nemělo snad chybět. Ano. I ne. Určitě tam něco následuje a otázky mudrců jsou určitě moudré. Inu, od toho to jsou mudrci, že? Zároveň však v citaci nic nechybí, protože mudrcké otázky vlastně ani podstatné nejsou. Ono totiž není až tak podstatné na co se ptali, jako skutečnost, že se ptali. Klasická moudrost říká, že důležitější než znát odpověď, je vědět, jak se zeptat. A dovolím si k této moudrosti doplnit, že ještě důležitější než vědět, jak se zeptat, je vůbec samotná skutečnost, ptát se. Žijeme v době, která zná hodně odpovědí, ale málo se ptá. Víme více než kdokoli před námi. Běžný středoškolák má větší vědomosti než ve středověku vysokoškolský profesor. Ale zapomněli jsme se ptát. A to se netýká pouze vědění, ale také vztahů, Boha i naší lidskosti. Neptáme se… a proto nedostáváme odpovědi.
Vraťme se ještě jednou k Matoušovi. Plný Jeruzalém lidí. Znalci zákona, zbožní a moudří lidé, plno zbožných knih, informací dost a dost. Přesto narozeného Ježíše najde jen několik mudrců, kteří přijdou až z dalekého východu. Proč? Protože hledají. Ptají se.
Co hledáš ty? Po čem se ptáš?
Zdroj: http://www.inriroad.cz/zamysleni/na-co-se-ptali-mudrci
Autor: Marek Harastej
